V prosinci minulého roku nastoupila nová vládnoucí garnitura. Zadlužení naší země stoupá nevídaným tempem (800 mld. Kč za poslední 2 roky), inflace bude možná atakovat 10% a Covid stále zatěžuje naši ekonomiku. A přesto nejen vládnoucí strany nadále plánují výstavbu vysokorychlostních železničních tratí (VRT).
Kolik to však bude stát a jak to zasáhne nás všechny jako daňové poplatníky?
V médiích se objevují různé částky a to od 450 mld. až po 800 mld. Kč. Pro politiky (vládní i opoziční), ale tato částka nepředstavuje problém. Tvrdí, že velkou část této investice dostaneme z Evropské unie, ale realita může být úplně jiná. Podle Zprávy evropského účetního dvora se EU podílí na výstavbě vysokorychlostních tratí v zemích EU v průměru 11%.
Faktem zůstává, že výstavba vysokorychlostních tratí v ČR zatíží státní rozpočet po dobu výstavby několika desítkami miliard Kč ročně.. Když k tomu připočteme investice na modernizaci, opravy a údržbu stávajících tratí, rekonstrukce nádraží, nákup nových vlakových souprav a dotace osobní dopravy na železnici, výsledná částka se pohybuje okolo 100 mld. Kč ročně. To je více než 6% současného státního rozpočtu. .
Osobní vlaková doprava je státem významně dotovaná a ani vysokorychlostní vlaky nebudou výjimkou. Provoz VRT bude ztrátový. Zadlužíme se, abychom vytvořili ztrátu. Politická rétorika nás však ujišťuje, že je to v pořádku. VRT je služba lidem.
A co je důležité nejen pro občany dotčené výstavbou VRT.
Tato obrovská investice zatím nezahrnuje kompenzace pro obce zasažené výstavbou a provozem vysokorychlostních tratí., To znamená, že v rozpočtu projektu nejsou započteny peníze na prostředky a opatření, která budou obce požadovat, aby se vyrovnaly s dopady výstavby a provozu VRT. Správa železnic k tomu uvádí, že „dohodnuté a akceptované požadavky obcí, které souvisí s dopravní infrastrukturou, jsou kryty obecnou rezervou v rámci investičních nákladů. „S většinou dotčených obcí na Kutnohorsku nebyly tyto kompenzace projednány, natož odsouhlaseny. Navíc obecná rezerva investičních nákladů byla z velké části pohlcena vysokou inflací stavebních nákladů.
Obce budou muset na svém katastrálním území opravovat a udržovat novou místní infrastrukturu přímo nesouvisející s provozem VRT. Vybudování nových zařízení bude přitom nezbytné pro zajištění obslužnosti okolí trati . Rozpočet každé obce, které se dotkne provoz VRT, bude muset v budoucnu počítat s částkou na údržbu cest podél trati, podjezdů, nadjezdů, pásů zeleně a podobných opatření. To samozřejmě omezí finanční prostředky určené na ostatní služby občanům.
Jako občanům platícím daně nám není lhostejné, na co budou veřejné finance využity. V díle plánovaném ve veřejném zájmu musí být každému občanu jasné, jaké jsou jeho přínosy a rizika realizace. Vyvstává spousta otázek. Spolek Vrtáci, z.s. se ptá za vás. Informujeme se u komunálních a krajských zastupitelů, poslanců i senátorů. Chceme, stejně jako zadavatelé a zpracovatelé projektu VRT, poznat společenskou i ekonomickou smysluplnost celého díla. Z reakcí odpovědných orgánů jsme však rozpačití.
Správa železnic po více než půlroční urgenci zveřejnila koncem ledna studii proveditelnosti na trasu Praha –Brno – Břeclav, která prochází krajinou Kutnohorska. Zveřejněná verze však postrádá detailnější informace o ekonomické návratnosti celé stavby. Z prezentací správy železnic vyplývá, že pouze třetina cestujících využije vysokorychlostní tratě na cesty související se zaměstnáním. Zbytek cestujících představují studenti, důchodci a lidé cestující za zábavou. Kupříkladu nynější ministr dopravy, pan Kupka, na setkání starostů dotčených obcí obhajoval VRT argumentem, že mladí chtějí cestovat a tento rychlý způsob přepravy jim umožní zajet si na otočku na koncert třeba do Berlína.
A tak jsme opět na začátku. Kde je obrovský hospodářský benefit, který je v souladu s ochranou životního prostředí? Co naše životy, naše vesnice, naše krajina, zábor orné půdy, která nás živí? Možná kdybychom dnes 30 let po revoluci měli plně elektrifikovanou, moderní a zabezpečenou železniční dopravu, tak bychom byli spokojeni a ušetřené miliardy vložili do jiných potřebných projektů.
Jan Mikulka, www.vrtaci.cz
Zdroje:
https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/cs/