RNDr. Ivo Šanc, CSc.
Jak někteří čtenáři vědí, připravuje se výstavba vysokorychlostní trati (VRT), která spojí Prhu s Brnem. Vlaky budou dosahovat rychlosti až 300 km/hod. Díky tomu se má cesta mezi Prahou a Brnem zkrátit o více než hodinu. Trať povede i Kutnohorskem, tedy nám dobře známou krajinou, která dala vzniknout i slovům národní hymny. Vysokorychlostní trať si můžeme představit jako dvoukolejnou železniční trať na náspu nebo naopak v zářezu dvacet metrů širokém s občasnými tunely nebo mosty překlenujícími údolí, řeky nebo stávající silnice. Trať bude od okolí oddělena masívním plotem nebo protihlukovou bariérou. Na Kutnohorsku má vést VRT od Solopysk k Vidicím, přes Bedřichov kolem Chlístovic k Bahnu, dále na Opatovice I, Paběnice, Újezdec a Damírov. Stavba nejenom že zásadním způsobem poškodí krajinu zasažené oblasti, ale taky podstatným způsobem naruší hydrologické poměry v oblasti, která zásobuje vodou přehradu na Vrchlici. VRT protne všechny přítoky přehrady a nevratně ovlivní pohyby podzemních vod.
Vnucuje se otázka, co VRT přinese občanům Kutné Hory. Těch pozitiv moc nebude: Snad jenom rodinné výlety k Vidicím, kde tátové budou moci ukazovat svým ratolestem, jak se řítí úžasná vlaková souprava. K běžným cestám do Prahy, do Brna nebo jinam v ČR Kutnohořané VRT nevyužijí, protože by museli zdlouhavě dojíždět na terminál do Prahy nebo do Jihlavy. Jedním z cílů výstavby VRT má být i odlehčení dopravě na stávajícím koridoru. To ale znamená, že z Kutné Hory bude do Prahy a zpátky jezdit méně vlaků než doposud. Jestliže bude někdo chtít využívat VRT k častému (nejspíš pracovnímu) cestování, tak se přestěhuje blíže k některému z terminálů VRT. Výsledkem tedy bude další posílení centralizace ČR a zhoršení ekonomiky v regionech, jako je Kutnohorsko. Podobný dopad na regionální rozvoj mají i vysokorychlostní trati v jiných evropských zemích. Lze předpokládat, že VRT a související dopravní opatření budou mít negativní dopad i na cestovní ruch v Kutné Hoře. Jestliže k výstavbě VRT opravdu dojde, pak se občané naší země musejí připravit na to, že enormně drahá stavba i následný ztrátový provoz bude znamenat velký nápor na daně.
Výsledkem tedy bude další posílení centralizace ČR a zhoršení ekonomiky v regionech, jako je Kutnohorsko.
Na květnovém jednání kutnohorského zastupitelstva měli zastupitelé na programu mimo jiné návrh na připojení se k memorandu proti plánované trase vysokorychlostní železniční trati (VRT). Jednání se účastnil i M. Švehlík, vedoucí odboru výstavby VRT na SŽDC, tedy osoba nejpovolanější. Využil jsem této příležitosti a zeptal jsem se ho, z čeho SŽDC vycházelo při stanovení denního počtu 130 tisíc cestujících a tvrzení, že 5,5 milionů občanů ČR bude v dojezdové vzdálenosti 20 minut autem od terminálu VRT. Těch 130 tisíc cestujících se má týkat všech VRT, tedy nejenom trati Praha – Brno, ale i VRT směřujících na sever do Německa, do Pardubic a Hradce Králové a VRT na severu Moravy. O tomto čísle a o budoucím využití a vytížení stávající sítě železnic se dá jistě polemizovat. Odpověď na druhou otázku potvrdila moje obavy: K těm 5,5 milionům došli tak, že to odečetli z map! Zkrátka kolem terminálu udělali kružnici nejspíš s poloměrem 20 km a sečetli počty obyvatel žijících uvnitř té kružnice. Takže se jim tam vešla celá Praha, Brno, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Brno i Ostrava! Z takovýchto podkladů a úvah tedy vychází rozhodování o megastavbě VRT! Každému je snad jasné, že reálná situace je úplně jiná. V Praze z Jižního města, ze Smíchova, z Petřin bude cesta autem (ale i metrem) na hlavní nádraží nebo k terminálu do Nehvizd trvat třeba i hodinu. Týká se to vlastně skoro celé Prahy, snad s výjimkou Černého mostu a Počernic.
Výsledkem tedy bude další posílení centralizace ČR a zhoršení ekonomiky v regionech, jako je Kutnohorsko.
Každému doporučuji podívat se na stránky www.vrtaci.cz a tomu, kdo si najde čas, tak si přečíst auditní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) o evropské vysokorychlostní síti. EÚD měl za úkol posoudit účelnost vynaložení prostředků EU do rozvoje vysokorychlostních tratí v Evropě. Závěry jsou v kostce takové, že:
- neexistuje koordinovaná výstavba evropské sítě VRT,
- rozhodnutí o výstavbě jsou politická a zřídka se opírají o řádnou analýzu nákladů a přínosů,
- ve většině případů evropských VRT jsou významně překročeny původně plánované investiční náklady (v průměru o 44 % na úrovni projektů a 78 % na úrovni výstavby tratí),
- u většiny budovaných tratí činilo zpoždění výstavby více než 10 let,
- vysokorychlostní doprava není vždy nezbytná, vlaky ve skutečnosti dosahují poloviny návrhové rychlosti, měla by se lépe využívat již vybudovaná infrastruktura,
- počet přepravovaných cestujících byl mnohem nižší, než se předpokládalo atd.
Myslím, že toto nepotřebuje další komentář.
Stavba vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem je megalomanským projektem velmi podivně zdůvodněným. Připravovaný zásah do přírody a krajiny je nevratný a katastrofální. Investiční náklady ze státního rozpočtu jsou obrovské, neefektivní a chabě zdůvodněné. Velmi negativní jsou dopady na život a rozvoj území, kterým má VRT procházet. Deklarovaný přínos VRT zdaleka nevyváží škody, které VRT způsobí.
Krajina České Republiky je dodnes naší chloubou, i když za posledních 80 let značně utrpěla vinou scelování zemědělských pozemků. Vznikly ohromné lány, díky čemuž je zemědělství atraktivní pro velké investory, příroda však trpí. K tomu se přidala chemizace zemědělství, která má za následek ztrátu života v půdě se všemi důsledky na krajinu, hydrologii a další složky přírody. Krajina v České Republice je rozdělena hustou sítí liniových staveb, jako jsou dálnice, železnice, vedení vysokého napětí atd. Vybudování VRT by bylo další ranou podobě naší krajiny. Charakter stavby VRT zamezuje prostupnosti a volnému pohybu člověka i zvěře. Navíc nesmírně zatěžuje životní prostředí hlukem a má za následek změny hydrologických poměrů, tedy ohrožení zdrojů pitné vody.
Stavba vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem je megalomanským projektem velmi podivně zdůvodněným.
Potřeba výstavby VRT je zdůvodňována zkrácením doby cestování mezi Brnem a Prahou, používá se srovnání s jinými zeměmi, kde jsou VRT provozovány (Francie, Německo, Španělsko, Japonsko). Argumentuje se využitím kapacity ve výši 130 tisíc cestujících denně. Odhadované náklady oficiálně činí 500 – 600 miliard korun. Po zkušenostech s velkými infrastrukturními stavbami v ČR lze předpokládat, že skutečné náklady budou násobně vyšší. A po zkušenostech s podobnou propagandou lze předpokládat, že v oné oficiální částce nejsou zahrnuty náklady na případné podjezdy, nadjezdy a další opatření, která by mohla umožnit alespoň nějaký život v oblastech kolem VRT.
Srovnání s dalšími zeměmi užívajícími VRT je zavádějící. Vzdálenosti mezi centry, která VRT v těchto zemích spojuje, jsou nesrovnatelné. Počty obyvatel, kterým v těchto zemích VRT slouží, tedy počty obyvatel měst na VRT, jsou při vší úctě k 1,5 milionu Pražáků a 400 tisícům Brňáků rovněž nesrovnatelné. Je to něco jiného, než případ Japonska, kde VRT Shinkanzen spojuje třicetimilionovou aglomeraci Tokyo – Yokohama s mnohamilionovými centry jako je Kyoto, Nagoya nebo Osaka A nesrovnatelná je i hodnota krajiny postižené stavbou VRT v Evropě: Zemský ráj to na pohled u nás ve srovnání s rovnou nudnou plání v Německu, Francii nebo ve Španělsku. Mimochodem náklady na výstavbu v členité kopcovité krajině se zajisté výrazně liší od nákladů v nekonečné rovině.
Opravdu uspořená hodina cesty mezi Prahou a Brnem stojí za všechny škody na krajině a přírodě? Za ty enormní náklady na stavbu? Za likvidaci rozvoje obcí kolem trasy VRT? Opravdu raději odkážeme našim potomkům pochybnou megalomanskou stavbu a dluhy než alespoň zbytek malebné české krajiny? Představuje VRT udržitelný rozvoj, když nejsme schopni udržet a patřičně využít již existující dálnici D1, stávající železniční koridory mezi Prahou a Brnem a za třicet let jsme nebyli schopni vystavět dálniční okruh kolem Prahy?
Budou rozděleny katastry obcí, řada lidí bude oddělena od svých pozemků a majetků, mnohé rodiny a přátelé se nebudou moci navštěvovat bez absolvování zdlouhavých objížděk. Ani při nejdokonalejších protihlukových opatřeních nebude možné zabránit zásadním dopadům hluku. Při cestách za prací, za nákupy nebo za rekreací budou muset obyvatelé dotčených území dělat dlouhé objížďky. Změna případné trasy VRT však nic neřeší. Ať VRT povede kudykoli, vždy zásadně naruší kvalitu života lidí v příslušném území. Pokud tedy pominu tu hrstku vlastníků pozemků, kteří se už se teď těší na případné příjmy z prodeje půdy, až stát začne vykupovat pozemky pro výstavbu.
Je zarážející, že výstavbu VRT podporuje většina politických stran a hnutí. Po zkušenostech z tohoto prostředí a s politiky na nejrůznější úrovni si to vysvětluji tak, že všichni naši politici mají potřebu vybudovat si pomníky, ať to stojí, co to stojí. Zásadně podporují věci nové, velké, viditelné a ohromující. Neznám politika, který by šel do voleb s tím, že nechce nic stavět a budovat, že mu jde jenom o to, aby věci (instituce, aktivity atd.), které už existují, řádně a hospodárně fungovaly.
Protestovat proti aktuálně vybrané trase VRT je nutné, ale je to málo. Je třeba zabránit stavbě VRT jako takové.
Ivo Šanc (Šance pro KH), zastupitel
Kutná Hora, 15.6.2021
