Správa železnic i mnozí političtí představitelé nás při svých prohlášeních a presentacích ujišťují, že Evropská unie nás zařadila do transevropské sítě vysokorychlostních tratí TEN-T. A proto nám EU náklady na stavbu nové VRT i zainvestuje.
Výše uvedene tvrzení se objevilo i v projektu zpracovaném k 9. aktualizaci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, z kterého citujeme:
Výsledky vyhodnocení přeshraničních vlivů Koridory D216 a D217 jsou v 9A ZÚR SK provedeny z důvodu zajištění podmínek pro rozvoj vysokorychlostních tratí, na které jsou umožněny vyšší rychlosti než na tradiční železniční trati. Vysokorychlostní tratě jsou součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T), která má za cíl zajišťovat dopravní infrastrukturu nezbytnou pro řádné fungování vnitřního trhu a dosažení dlouhodobých strategických cílů EU zejména v oblasti konkurenceschopnosti.
Danou skutečnost jsme si prověřovali přímým dotazem na Ministerstvo dopravy ČR.
Z odpovědi ministerstva vyplývá, že VRT v ČR nejsou v systému TEN-T. Jde zatím pouze o návrh, a dále, že ČR nemá žádnou právní záruku na financování od EU ani od SRN.
Celé znění odpovědi MDČR (.pdf) ze dne 29.4.2022 naleznete zde.
Ze zvláštní zprávy Evropského Účetního Dvora k problematice TEN-T vyplývá následující, citujeme:
Nařízení o TEN-T vymezuje hlavní infrastrukturu, kterou musí Evropa vybudovat na podporu cílů udržitelné mobility EU. Stanoví, které investice v odvětví dopravy mají být dokončeny do roku 2030 (hlavní sítě) a které do roku 2050 (globální síť). Podle odhadu Komise si dokončení základní sítě vyžádá 500 miliard EUR, zatímco dokončení globální sítě bude stát 1,5 miliardy EUR.
Komise nemá možnost ovlivňovat rozhodování a nemá ani žádné právní nástroje či pravomoci k tomu, aby členské státy přiměla dodržet předchozí závazky týkající se vybudování vysokorychlostních tratí potřebných k dokončení hlavní sítě. Rovněž se nepodílí na rozhodování o přeshraničních propojeních dvou nebo více členských států, protože v nařízeních o Nástroji pro propojení Evropy a TEN-T není stanovena žádná možnost, jak by Komise mohla stanovené priority EU právně vymáhat.
Členské státy plánují a rozhodují o svých vnitrostátních sítích samy, ve výsledku vzniká nesouvislý systému nedostatečně propojených vnitrostátních vysokorychlostních sítí
Nadnárodní koridory EU nepředstavují prioritu
Přestože lokality, kde mají být vybudovány vysokorychlostní tratě, jsou stanoveny v přílohách nařízení TEN-T, o tom, zda a kdy se tak skutečně stane, rozhodují členské státy. Poskytují také většinu potřebného finančního krytí a jsou samy odpovědné za provádění všech nezbytných opatření (studií, povolení, zadávání a monitorování prací).
Text zvláštní zprávy Evropského Účetního Dvora 19/2018 je uveřejněn zde.
